tak trochu věděcky ;)
Porod
Při porodu je štěně velice málo vyvinuté, zejména co se týká smyslů. Na svět přichází hluché, slepé a neorientuje se ani čichem. Rozhodujícím orientačním smyslem je pro štěně hmat. Je vybaveno jen několika základními pohyby a zvukovými projevy. Aktivně vyhledává teplo a struk. Ztratí-li kontakt s matkou a případně sourozenci, protestuje pištěním. Tento projev zaktivuje matku, která ho přinese nebo přistrčí do pelechu.
4 Vegetativní fáze (první 2 týdny po porodu)
V této době štěně prakticky pouze spí, pije a vyměšuje. Veškeré vrozené vzorce chování směřují pouze k zachování, nevytváří sociální vztahy.
Přechodná fáze (3. týden po porodu)
V této době dochází u štěňat k otevírání očí, postupně začínají vidět a slyšet a navazují kontakty se sourozenci. Poprvé můžeme pozorovat zájem o sourozence a veškerá aktivita už nesměruje pouze k nalezení struku (štěňata šplhají po matce, objevují se první neobratné pokusy o souboje se sourozenci, zkoumají předměty vložené do pelechu - hračky, lidskou ruku apod.).
Fáze vtištění (4. až 7. týden po porodu)
V této fázi se výrazně zlepšuje schopnost pohybu. Štěňata následují matku i mimo pelech.
V tomto věku je žádoucí, aby měla štěňata dostatečný kontakt s člověkem, aby si ho vtiskla jako příslušníka druhu. Pokud se jim ho nedostane v plné míře, je pravděpodobné, že budou mít později problémy s navazováním kontaktu s člověkem. Vtiskávání se netýká jen příslušníků druhu, ale například i potravy. Štěně, které v tomto věku neochutná syrové maso, ho v dospělosti zpravidla odmítá. Od 4 týdnů věku štěňata používají širokou škálu projevů sociálního chování - vrtění ocáskem, ježení srsti, sklápění uší, pokusy o vrčení, podřízení postoje spod.
Pokud jsou štěňata ve fázi otištění v kontaktu s dospělými psy ti se k nim chovají velice shovívavě.
4 Fáze sociability (8, až 12. týden)
V této době jsou štěňata velice aktivní a zvláště agresivita mezi sourozenci dosahuje vysokého stupně. Naopak vůči dospělým psům se učí štěňata užívat podřízené postoje a tlumit tak agresivní chování vůči sobě. Dospělí psi jsou vůči štěňatům poněkud razantnější a štěňata začínají být omezována na své dosavadní svobodě.
V tomto věku štěňata ochotně přijímají člověka jako partnera při hře a uznávají jeho nadřazenost.
Ačkoliv jsou štěňata velice hravá a podnikavá a měla by už zcela samozřejmě důvěřovat lidem, jsou ještě poměrně významně vázána na matku a domácí prostředí.
Fáze sociálního uspořádání (4. měsíc)
V této fázi se začínají výrazně projevovat rozdíly v temperamentu a sebevědomí mezi jedinci. Dosud společensky rovnocenná štěňata si začínají budovat hierarchii, nejprve mezi sebou a postupně i v širší smečce. Přestože mladí psi mívají svým způsobem výlučné postavení (a to ve smečce jak výhradně psí, tak i ve společenství lidí a psů, zvláště je-li v takovém společenství více než jeden pes), na budoucí místo v hierarchii lze usuzovat podle chování psa již od 3 až 4 měsíců věku. Věk od 12 týdnů je vhodný pro výběr štěněte, zvlášť pokud je určeno k výcviku.
4 Fáze uspořádání smečky (5 až 6 měsíců po porodu)
V tomto věku si pes vytváří pevnou vazbu na smečku (nebo psovoda), upevňuje své postavení a také si ověřuje a fixuje existující řád. Zkušenosti nasbírané v tomto období jsou důležitým vkladem do budoucího života psa.
Vlk žijící v přírodě se v tomto věku učí lovit ve spolupráci se svými rodiči a případně i staršími sourozenci. Pes se analogicky v tomto věku učí spolupracovat s člověkem a podřizovat se jeho vedení. Není důležitý obsah výcviku či výchovy ale je nutný úzký kontakt s člověkem a prvek spolupráce.
Pokud je pes v tomto věku zanedbáván a nedostane příležitost k získávání zkušeností, bude později velmi těžké zjednat nápravu.
Puberta
V období puberty začínají psi vyvíjet sexuální aktivity. Nástup puberty je ovlivněn jak individuálním vývojem psa, tak i plemennou příslušností. Obecně se začátek puberty udává mezi 6. až 7. měsícem věku psa. Menší a přešlechtěná plemena vstupují do tohoto období dříve než plemena velká, primitivní nebo s podílem vlčí krve.
4 Dospělost
V dospělostí jsou poměry ve vlčích a psích smečkách z hlediska sociálního postavení, potažmo chování jejich členů, různé.
Ve vlčích smečkách je hodnostní postavení poměrně složité a vztahy jednotlivých členů jsou pevně stanoveny. Vztahy podřízený - nadřízený vedou ve dvou liniích, zvlášť mezi psy a zvlášť mezi fenami. Absolutním vůdcem je vlk, tzv. samec alfa, kterému jsou podřízeni všichni samci ve smečce, tzv. jedinci beta a gama. Samice alfa je podřízena samci alfa a jí jsou podřízeny ostatní samice ve smečce. Nadřízení alfa jedinci (zejména samec) sice přijímají projevy podřízenosti od psů i fen, ale v zásadě jak pes alfa, tak fena alfa kontrolují vztahy zejména mezi příslušníky svého pohlaví. Štěňata jsou podřízena dospělým jedincům alfa, beta i gama. Na nejnižší příčce společenského uspoř dání jsou jedinci omega. Tito jedinci jsou prakticky bezprávní (bez ohledu na pohlaví), např. jsou nemilosrdně odháněni od krmení v době nouze. Samec alfa si hlídá svoje postavení zejména vůči jedincům beta, kteří mu stojí nejblíž, V zárodku tlumí agresivní projevy nejen vůči sobě, ale i vůči níže postaveným členům smečky. Fena alfa kontroluje feny zvláště v období rozmnožování, aby si žádná z podřízených fen nezaložila rodinu. Pokud k tomu dojde, nezřídka vrh takové feny zlikviduje.
Psí smečka je uspořádána poněkud jinak a postavení jednotlivých členů do jisté míry ovlivňuje i člověk. Vztahy podřízený - nadřízený jsou v jedné linii bez ohledu na pohlaví. Alfa jedincem bývá často fena, zvláště pokud je start Mláďata jsou nejníže postavenými členy smečky. Člověk mívá v psí smeče obvykle pozici super alfa, postavení, které by žádný pes neměl ohrozit. Zřídka se najde pes tak sebevědomý, že se pokusí na tuto pozici zaútočit. Častěji s člověk svým nejistým jednáním dostane do pozice tzv. pouhá alfa a pak může dojít ke střetu. Na rozdíl od vlka věkem dospělý pes zůstává duševně nezraj (což je znak domestikace), a proto se člověku podřizuje velice ochotně. Ve vlčí smečce by si člověk vůdčí postavení nezískal tak snadno a musel by si ho neustále upevňovat.
Psovod vlastnící dva psy se ocitá v situaci vůdce smečky. Pokud není jede ze psů výrazně submisivní, to znamená že nezaujme podřízenou pozici prakticky dobrovolně, budou oba psi soupeřit o pozice a přízeň psovod; Vhodným přístupem může psovod docílit rovnocenného postavení obou psů. Naopak nespravedlnostmi nebo střídavým protežováním jednoho či druhého psa výrazně přispěje k neustálým šarvátkám mezi psy.